Změny zákoníku práce II.

Poslanci definitivně schválili novelu zákoníku práce. Novinky začnou platit od ledna 2012.

Podstatným cílem navrhovaných změn je větší smluvní volnost. Ta má vést k pružnějšímu trhu práce, tedy hlavně k snadnějšímu příjímání i propouštění zaměstnanců. 

Přehled hlavních změn (část 2.)

8. Smlouvy na dobu určitou

Dosud  v zásadě platí, že smlouvu na dobu určitou lze uzavřít maximálně na dva roky, do tohoto limitu se počítá i případné opakování nebo prodlužování.

Jestliže od skončení předchozího poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň šesti měsíců, lhůta se „vynuluje“ a počítá znovu.

Dosud lze tyto smlouvy v rámci dvouletého limitu prodlužovat třeba i každý měsíc, tedy teoreticky uzavřít postupně 24 měsíčních smluv.

Nově  má platit, že pracovní poměr na dobu určitou nesmí přesáhnout tři roky. Bude jej sice možné opakovat maximálně dvakrát (dosud neomezeně), ale oproti nynějšímu stavu se toto opakování zřejmě nebude počítat do celkového limitu - tříletá hranice tedy bude platit pro každý z těchto poměrů samostatně.

Ministerstvo zatím navrhuje dvě varianty, jak toto nové omezení určit:

A. V období 15 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být smlouva opakována nejvýše dvakrát.

B. Smlouva na dobu určitou smí být opakována (prodloužena) nejvýše dvakrát. Tento limit se "vynuluje" až po uplynutí tří let od skončení předchozího poměru.

9. Čerpání dovolené

Na základní délce dovolené (čtyři týdny) ani dalších hlavních pravidlech (zejména že rozhodující slovo při určení termínu má zaměstnavatel) se nic nemění.

Změnit se však mají pravidla pro vyčerpání zbytku dovolené. Na jednu stranu zpřísní, zároveň však přinesou zaměstnancům i příjemnější novinky.

I nadále má v zásadě platit, že zbytek nevyčerpané dovolené lze převést do následujícího roku a vyčerpat do jeho konce. Například dovolenou za rok 2010 si tedy zaměstnanec musí vybrat do konce roku 2011.

Zákoník sice stanoví, že dovolená by měla být vybrána ještě v roce, za který náleží. Nicméně nadále umožňuje převod do dalšího roku v případě, že včasnému vyčerpání „brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele“ – pod tím si lze v praxi představit téměř cokoliv.

Povinné čerpání zbytku volna do konce následujícího roku se dosud týkalo jen základního rozsahu dovolené, tedy v zásadě čtyř týdnů. Nevyčerpanou dovolenou nad tento limit (tedy typicky pátý týden dovolené z předchozího roku) si mohl zaměstnanec nechat proplatit.

Nově má platit, že ani tento „nadstandardní“ zbytek dovolené nepůjde proplatit. Zaměstnanec jej tedy musí vyčerpat do konce následujícího roku. V souladu s předpisy EU tím bude upřednostněno skutečné čerpání dovolené a tedy odpočinek zaměstnance.

Proplatit zbytek dovolené půjde nadále jen při skončení pracovního poměru.

10. Smluvní volnost

Má být posílena zásada "co není zakázáno, je dovoleno".

Zákoník práce ale nadále uvádí, která ustanovení jsou závazná a nelze se od nich odchýlit.

Kromě těchto zákazů budou smluvní strany omezeny i základními zásadami pracovněprávních vztahů (nově vyjmenované v zákoníku práce) i občanského práva obecně.

11. Konkurenční doložka

Konkurenční doložku (zákaz přechodu ke konkurenci nebo shodného podnikání) půjde i nadále sjednat maximálně na jeden rok.

MPSV původně navrhovalo prodloužení na dva roky, ale od záměru ustoupil.

Minimální kompenzace, kterou musí bývalý zaměstnavatel poskytovat, se však má snížit z průměrného měsíčního výdělku na polovinu.

Dosud lze konkurenční doložku sjednat až po skončení zkušební doby. MPSV navrhuje, aby to bylo možné i dříve, neboť už tehdy může zaměstnanec nabýt "chráněné" informace nebo znalosti.

12. Nepravidelná pracovní doba

Novela zavádí definici rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a ruší stávající ustanovení o rozvrhování pracovní doby, čímž podle MPSV výrazně zjednodušuje celou problematiku.

Zůstávají jen limity týkající se stanovených odpočinků mezi směnami a v týdnu, dále jednotná nejvyšší délka směny 12 hodin a stanovená týdenní pracovní doba.

Odpadne také povinnost zaměstnavatelů vykazovat u konta pracovní doby každý týden rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou dobou.

Budou-li chtít zaměstnavatelé provést změnu v rozvrhu konta, nebudou již nuceni zachovat čtyřtýdenní období, po které nesmí nyní rozvrh měnit.

Změna vyrovnávacího období u pružné pracovní doby má vést k flexibilnějšímu naplňování stanovené týdenní pracovní doby.

13. Péče o zaměstnance

Podle dosavadního zákoníku jsou zaměstnavatelé povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce.

Výslovně uvádí, že mají zajišťovat  zejména:

• zřízení, údržbu a zlepšení zařízení pro zaměstnance,
• zlepšení vzhledu a úpravy pracovišť,
• vytváření podmínek pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců,
• závodní preventivní péči.

Nově má tento výčet odpadnout. V zákoně zůstane jen povinnost „vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, a v souladu se zvláštními právními předpisy zajišťovat pro zaměstnance závodní preventivní péči“.

14. Vztah k občanskému zákoníku

Jestliže zákoník práce neobsahuje jinou úpravu, musí být v pracovněprávních vztazích použit občanský zákoník (jako základní předpis pro soukromé právo).

Tato zásada platí už nyní, nicméně není v zákoníku výslovně vyjádřena.

Až do dubna 2008 platilo, že občanský zákoník se na pracovněprávní vztahy použije jen tehdy, stanoví-li to zákoník práce. Jednalo se o takzvanou delegaci, zatímco nyní půjde o subsidiaritu.