Změny zákoníku práce I.

Poslanci definitivně schválili novelu zákoníku práce. Novinky začnou platit od ledna 2012.

Podstatným cílem navrhovaných změn je větší smluvní volnost. Ta má vést k pružnějšímu trhu práce, tedy hlavně k snadnějšímu příjímání i propouštění zaměstnanců.

Přehled hlavních změn (část 1.)

1. Výše vypláceného odstupného

Zatímco dosud činí tři měsíční mzdy nezávisle na délce pracovního poměru, nově má být vypláceno podle délky odpracovaných let.  Kdo je u firmy méně než rok, dostane odstupné jen ve výši jednoho měsíčního platu. Kdo pracoval rok až dva, dostane dva měsíční platy. A teprve lidé, jejichž pracovní poměr trval přes dva roky, by dostali tříměsíční odstupné.

Na samotné povinnosti platit odstupné se nic nemění. Nadále má tedy náležet při ukončení pracovního poměru z takzvaných organizačních důvodů nebo zákonem stanovených zdravotních důvodů.

2. Zneužití nemocenské

Přibude nový výpovědní důvod. Zaměstnavatelé budou moci dát výpověď lidem, kteří "zvlášť hrubým způsobem" poruší lékařem stanovený režim při nemocenské.  Seznam hlavních povinností zaměstnanců se má rozšířit o "zdržování se v místě pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti" a "dodržování doby a rozsahu povolených vycházek".

Má jít o výpovědní důvod bez nároku na odstupné, avšak se standardní výpovědní dobou  - dva měsíce počítané od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni doručení výpovědi.

Za zneužití nemocenské dosud hrozí jen pokuta (až 20 tisíc korun) a odebrání neoprávněně vyplacených dávek.

3. Práce přes čas

Od roku 2007 v zásadě platí, že přesčasové hodiny musí zaměstnavatel proplácet (příplatek nejméně 25 % k průměrnému výdělku), nebo za ně poskytnout náhradní volno.

Pouze u vedoucích pracovníků lze ve smlouvě nebo mzdovém výměru dohodnout, že sjednaná mzda  už zahrnují i případnou práci přesčas, maximálně však do limitu 150 hodin v kalendářním roce.

Podle návrhu se od ledna 2012 rozšíří výše uvedená možnost - zahrnutí práce přesčas do „běžné“ mzdy - na všechny zaměstnance, tedy nejen vedoucí pracovníky.

Takto paušálně půjde ocenit případnou práci přesčas u běžných zaměstnanců až do limitu 150 hodin v kalendářním roce. Speciální hodinová odměna (nebo náhradní volno) by jim pak náležela až nad rámec tohoto limitu, dohodnou-li se na takovém zvýšení počtu přesčasů se zaměstnavatelem.

Právní úprava by se tak vrátila ke stavu, který v Česku platil do roku 2006. Ten byl - podle současného vedení ministerstva práce a sociálních věcí - praktičtější a pro zaměstnavatele jednodušší.

Na pravidlech pro nařízení přesčasů a celkových limitech se nic nemění.

4. Noční a víkendová práce

Dosud platí, že příplatek za noční práci nebo za práci v soboru či neděli musí v podnikatelské sféře dosáhnout vždy alespoň 10 procent průměrného výdělku pracovníka.

MPSV nyní navrhuje, aby si zaměstnanec mohl s firmou dohodnout odlišnou  - tedy i nižší - hodnotu příplatku nebo jiná pravidla pro jeho určení. To je dosud možné jen u kolektivních smluv s odbory.

Odboráři se obávají, že samotný zaměstnanec si v takovém případě nedokáže vyjednat případnou kompenzaci na nižší nebo prakticky nulový příplatek. 

Pravidla pro nepodnikatelskou sféru (platy) se měnit nemají. Příplatek tam činí 25 % za přesčasy a víkendy nebo 20 % za noční práci.

5. Delší zkušební doba

Zkušební doba pro běžné zaměstnance zůstane beze změny, tedy maximálně tříměsíční.

Nově zákon umožní, aby u takzvaných vedoucích zaměstnanců činila zkušební doba až šest měsíců .

Nově má platit, že zkušební doba může trvat maximálně polovinu délky pracovního poměru, je-li uzavřen na dobu určitou.

6. Dohody o provedení práce

Limit pro dohody o provedení práce se má zvýšit z dosavadních 150 na 300 hodin ročně.

Současně má nově platit, že přesáhne-li příjem 10 000 Kč měsíčně, musí se z dohod odvádět také zdravotní a sociální pojištění.

Má také dojít k posílení kontrol, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

Už od roku 2011 platí, že tyto dohody musí mít písemnou formu.

7. Výpovědní doba

Na počítání výpovědní doby se nic nezmění, i když MPSV zvažovalo  její zkrácení.

Nadále tedy zůstane ze zákona dvouměsíční, přičemž se začíná počítat od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci dne doručení výpovědi.